Atopický ekzém

Do prvního dítěte jsem žádné ekzémy neznala. Sem tam možná suché lokty apod... Ovšem první dcera už po narození začala mít na hlavičce "lupy" (seboroickou dermatitidu, seboreu), která se postupně šířila na další části těla. Ve třetím měsíci jsme na radu pediatričky skončily na kožním, později u dětské kožařky a na alergologii. Setkala jsem se tedy s různými doktory a pohledy. Hodně jsem si našla a také vyzkoušela sama.

Také u mě samotné se kolem půl roku po porodu objevoval ekzém na rukou. A nakonec i druhá dcera měla stejný vývoj jako ta starší.

Pediatrička nám předepsala nejprve "obyčejnou" mastičku z lékárny - masťový základ, bez parfemace atd. Avšak ekzém se nelepšil. Na kožním jsme hned dostaly kortikoidy. Ty jsem odmítla podat do 4 měsíců věku. Nakonec jsem je dávala a opravdu zabraly. Aplikovaly se ob 3 dny. Snažila jsem se ale obejít bez nich, takže jakmile se kůžička dostala z nejhoršího, prodlužovala jsem intervaly a nakonec už nebyly třeba.

Dětská kožařka ve fakultní nemocnici byla velice příjemná a stejně jako já nebyla zapřísáhlou vyznavačkou kortikoidů: "Když to jde bez nich...". Zkoušely jsme tedy různá mléka a krémy pro dětskou atopickou pokožku. Mazala jsem 4-6x denně, ale kůžička stále zůstávala suchá (sušší je tedy dodnes, dcera má 5 let a je hubená jako lunt...).

Zkoušela jsem toho opravdu hodně, ale i na mých rukách ekzém přetrvával hodně dlouho a objevoval se nový. Koupala jsem dceru v odvaru z ovesných vloček, dokonce jsem do vody zkoušela přidávat vlastní odstříkané mléko. Opravdu těžko najdete něco, co bych nevyzkoušela!

Nebyla to jen mlíčka a krémy, šla jsem na to i vnitřně. Naordinovala jsem si dietu - odkyselovací. Užívala jsem mimo jiné Hylak forte. Snížila jsem příjem masa a cukrů. Také co se týče drogerie a kosmetiky, přešla jsem na ekologickou a hypoalergenní. Věřím, že svoji roli to také sehrálo. Jinak je to ale běh na delší trať.

Ekzém se pomalu vytrácel (naposledy se zdržel v loktech), ve 2 letech už by to nezkušené oko nepoznalo. Pouze v létě zůstávala ložiska neopálená. Stejný průběh měla i mladší dcera.

Důležitý fakt, který bych chtěla zmínit, je, že jsem alergička (a to opravdu poctivá, vadí mi od roztočů přes pyly břízy po lískové oříšky a mandle a spoustu druhů syrového ovoce, dále mám celiakii, a tím bohužel výčet mých nemocí nekončí). Takže i s dcerami jsme skončily na alergologii. Tam diagnostikovala paní doktorka u starší dcery alergii na bílkovinu kravského mléka (ABKM), což pro mě jako kojící matku nebyla moc radostná zpráva. Nicméně co bychom (my matky) pro děti a jejich zdraví neudělaly - čekalo mě téměř 18 měsíců další diety, tetokrát mléčné. Abych nezapomněla, dostaly jsme také sirup Aerius, který je od té doby u nás jako doma. ABKM zmizelo cca v roce a půl, pak přišel slabě pozitivní bílek a s ním vaječná dieta. Opravdu jsme si užily hodně. Hlavně já. Ale i dcera, která se nikdy nechtěla nechat namazat (nejen proto jsem se zúčastnila kurzu Výchova nevýchovou). No a nakonec se u ní objevili roztoči, kteří přetrvávají dodnes (pereme co 3 dny všechno oblečení na 60 stupňů, co 14 dní veškeré ložní prádlo, pořídili jsme vysavač Rainbow, odsáváme, pereme, mrazíme a sluníme plyšáky, polštáře i matrace...).

A výsledek???

Jak jsem psala, zůstává nám suchá kůžička, kterou promazáváme (klidně Indulonou) a moc často a dlouho se nekoupeme. To je myslím skvělý pokrok! Nemyslíte? ;-)